Betánský blog

Kdo má vést církev?

Když se v církvi volí starší sboru, tedy ti, kteří mají vést společenství, stojí za to si připomenout několik důležitých pohledů na osobu „staršího“.

[caption id="attachment_180" align="alignnone" width="600"]

Meghdut Gorai: Sheep herd passing by[/caption]

Bible používá tři řecké termíny pro označení staršího:

Presbyteros, což lze přeložit jako presbyter nebo-li starší. Vycházející z kontextu novozákonní židovské kultury.
Episkopos, znamená biskup, dohlížitel či strážce (termín vychází z řecko-římského světa).
Poimén, překládá se jako pastýř.

Když vyjdeme z tohoto názvosloví, mohli bychom říct, že starší má být člověk:

starší věkem nebo službou
obdarován pro řízení, vedení a správu církve
strážící církev jako noční hlídka
sytící, přivádějící na dobrou pastvu, ke zdrojům duchovní obživy jakožto pastýř

Krom těchto jeho vlastností, má jeho život vykazovat následné:

bezúhonnost, jen jednou ženatý; má-li děti, jsou věřící (Tt 1,6)
dobře vede svou rodinu (1Tm 3,4)
dobře vede sám sebe (Tt 1,7-8)
znalý Bible a pevný v učení (Tt 1,9)
horlivý (1Pt 5,2)
nezaměřuje se jen na své potřeby, je smířlivý, nezištný (Tt 1,5-9)
má jistou míru duchovní a osobnostní zralosti (Tt 1,8; 1Tm 3,3)
není nově obrácený (1Tm 3,6)

Správnou volbu a otevřené uši ke slyšení Božího povolání do krásného úkolu! Kdo chce být biskupem, touží po krásném úkolu (1Tm 3,1).

Petr Dvořáček

« Novejší příspěvek | Starší příspěvek »