Betánský blog
Tempo života
Možná také jako mnozí ostatní řešíme tempo svého života, které jako by bylo příliš rychlé, stále narůstající a jako by neovladatelné. Zde přinášíme několik postřehů ze seriálu kázání na téma „Tempo života“, který proběhl v Betanii v květnu až červnu 2013.
Vnitřní klid, pokoj - kde ho brát, jak obnovovat a pěstovat?
Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. (Římanům 8:6-9)Vnitřní klid souvisí s vnitřními motivy, pohnutkami. To čím se dám v životě vést je důležité a klíčové – přináší nebo bere pokoj. Co vede můj život?
Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. (Přísloví 3:1-3)Vnitřní klid souvisí s naším vnějším chováním – jsou to spojené nádoby. Je zde nebezpečí snů, falešné identity – dělám ze sebe něco, co nejsem. Vnitřní a vnější svět si musí odpovídat, jinak přichází nespokojenost, podrážděnost.
Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. (Izajáš 53:4-6)Obnova vnitřního klidu je v tom, který unese naše zlo, nikoli v klamných nadějích. Pokoj přichází, když odchází zlo – jak se zbavit zla? Ježíš Kristus z nás snímá naše zlo, vinu – není to jen imaginární představa, je to skutečnost, naše zkušenost.
Vnitřní svět – jeho uspořádání, vést nikoli být vláčen
Následujících 5 principů podle Bible nám pomůže nastavit dobré tempo: není pomalé, není rychlé, není prázdné, neztrácí naději a dává smysl.Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘ (Lukáš 13:7)Princip prořezávání. Tempo vinice bylo zbytečně pomalé, neplodný fíkovník ji „zdržoval“. Co je třeba v mém životě prořezat? Jaké neplodné fíkovníky si pěstuji na své vinici? Ve světě nepřeberného množství podnětů je třeba neustále prořezávat!
Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘ (Lukáš 15:18-19)Princip očištění, obnovy, pokání. Tempo syna bylo příliš rychlé! Chtěl všechno a hned. Příliš rychlé tempo nás může zavést na scestí, kdy jediným řešením je pokoření se a pokání z vlastní viny jako to udělal marnotratný syn.
Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. (Matouš 11:28-29)Princip čerpání. Důležité je nejen mluvit a věřit, ale mít zkušenost načerpání, obnovy sil a zdrojů. Je důležité mít tempo, které nevyprazdňuje a nekončí prázdnotou, ale při kterém naopak čerpám a jsem naplněn.
Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradní, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. (2 Korintským 4:8)Princip Boží perspektivy. Žijeme z víry ne z toho, co máme před očima. Apoštol Pavel mohl být dost skleslý na duchu po tom všem, co zažil, ale není tomu tak. Jak je to možné? Co se od něj můžeme učit?
Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný. Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna. (1 Korintským 9:24–26)Princip zacílení. To nejdůležitější je potřeba dávat na první místo. Máme ve svém životě zacíleno? Víme, kam chceme a máme dojít? Jen žijeme nebo život naplňujeme? Co jsou klíčové oblasti našeho života? Kam míříme své rány, abychom nepromáchli do prázdna?. Kam v nich máme dojít a co pro to děláme?
Vnitřní síly – zdroje, obnova, pěstování vnitřních sil
Meditace. Jejím smyslem je nové setkání s Bohem a jeho slovem. Ponoř se hlouběji!Boží slovo. Naleznu je ve své Bibli. Není nutné číst kvantum, ale ponořit se do slova!
Modlitba. Ne hned stesky, ale chvála, vděčnost, vyznání a pak jistě i prosby. Bůh čeká na naši modlitbu. Ponoř se hlouběji.
Společenství víry. Společné modlitby, sdílení, volný čas...
Načerpání vnitřních sil není věcí metody, návodu. Uvedené zdroje potřebujeme do hloubky prožít, ponořit se.
Změna uvnitř je nutná ke změně tempa
Nesprávné tempo života leží na škále od nemoudrosti až po hřích:Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje. Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj. (Přísloví 3:1-3)Jde o kontext moudrosti - jak žít? Když se neřídíš moudrými principy, které nastavují správné tempo života, nepřijdeš o život, ale pokoje ti to nepřidá.
Tu šel do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.‘ (Lukáš 15:18-19)Marnotratný syn je příkladem špatného životního tempa, které vedlo k hříchu.
Každý z nás, kdo máme problém někdy s tempem života se pohybujeme na této škále nemoudrého způsobu života až po život, který přináší zlo a provinění na sobě nebo na druhých.
Mnozí známe příběh Davida, který porazí Goliáše. Nikdo bychom se na Davida nezlobili, že s Goliášem nešel bojovat. On ale byl aktivní a byl ochoten v tom převzít zodpovědnost/následky (možná smrt). Bylo by jednodušší zůstat v davu a neriskovat své jméno. Skutečně velké věci se ale dějí za převzetí obrovské zodpovědnosti, vstoupení do rizika a vykročením na vodní hladinu. Velké věci žádají mnohdy velké změny. Chceme-li být šedivou církví, nevstupujme do rizika, nepřebírejme zodpovědnost a hrajme na jistoty. Zjistíme ovšem, že běžíme možná rychleji, tempo narůstá, ale efekt malý. Chceme-li opak, bude nás to stát pot Davidův!
Jak to vypadá obyčejně a prakticky?
Neříkej: Nemohu s tím nic dělat, ale spíše: Jaké možnosti mám? Neříkej: Jsem prostě takový, ale spíše: Mohu být jiný. Neříkej: Kdyby (co všechno nejde a muselo by se změnit), ale spíše: Budu (co jde udělat a udělám). Neříkej: Nejde to, protože, ale spíše řekni: Půjde to, když…
Klíčová je změna myšlení z „PROČ NE“ (proč nejde nic změnit v mém životě a musím být zaměstnáván a vysilován nepodstatnými věcmi, nodrážející poslání, kterému věřím, že mám) na „JAK ANO“ (přičemž nejde o positivní myšlení, ale převzetí zodpovědnosti, vykročení na vodní hladinu). David měl plno důvodů, proč nejít bojovat s Goliášem, ale on viděl – jak může jít bojovat a sice ve jménu Hospodina Izraelského Boha, který Izrael vyvedl z egyptského otroctví.
Převezmi iniciativu a zodpovědnost za svůj život!
Více věř Bohu a přestaň spoléhat na svou rozumnost. Více se modli a přestaň si stěžovat. Víc miluj a přestaň podávat tak vysoké výkony. Víc čti Bibli a přestaň se zabývat tolika časopisy, televizními pořady a internetem. Víc se raduj ze života, který ti dává Bůh a přestaň se pachtit za zbytečnostmi života, které se tváří jako potřeby, ale nejsou! Více přebírej zodpovědnost a lam si hlavu „JAK ANO“ a přestaň si zdůvodňovat širokou cestu „PROČ NE“. Buď víc s Ježíšem Kristem a přestaň trávit čas se svými sny. Hledej nejdříve Boží království a tvé tempo života bude jako zralé víno, bude vonět po Bohu, bude mít krásnou Boží barvu a bude chutnat po Bohu!