Betánský blog
Hodnoty Betanie
Navazuji na předešlé články o poslání a sloganu Betanie a pokusím se zde blíže objasnit, co stojí za hodnotami, které jsme si pro život Betanie pojmenovali v šesti bodech.Blízkost Bohu
Chceme být církví, která je otevřená Božímu vedení v konkrétních všedních životních situacích, která hledá Boží vůli a upřednostňuje ji před svou vlastní. Písmo vnímáme jako měřítko pro náš duchovní život a proto má pro nás nenahraditelnou roli. Věříme v moc modlitby. Boží vyslyšení jsme mnozí z nás zažili na vlastní kůži. Chceme svými slovy, činy i myšlením uctít Boha. Celý život církve i jednotlivců musí vyrůstat z osobního poznání Boha a jeho přítomnosti uprostřed našeho všedního života. Bůh pro nás není náboženstvím ani filosofií, ale někdo, kdo chce být člověku blízko.
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. (Jan 15,5)Pravdivost
Pravdivé křesťanství není především o náboženství (bohoslužby, svátosti, rituály), ale o způsobu života. O našem mluvení, chování, myšlení. Víra v Ježíše Krista nepatří především do kostela, ale především do světa a pak i do kostela. „Kristovci“ (křesťané) opravdu jsme tehdy, když je z nás cítit kristovství, tedy Ježíš Kristus. Nikoli postavení, role, stav, vyznání víry, nikoli velké věci (proroctví, vymítání démonů, zázraky…) Mt 7,21nn. Ale klíčové je konat vůli Otce a být znán Ježíšem Kristem. Pravdivý jsem, pokud plním vůli Otce a protože znám Ježíše Krista a on zná mě. Jsem mu poddán. Jen toto mě ochrání od sebe spravedlnosti, vlastních zásluh, sebestřednosti, extrémismu nebo od vyprázdněného liberalismu… a tedy pokrytectví a nepravdy.
Usilujeme o soulad naší víry, přesvědčení a našich činů, stylu života. Jde nám o poctivost a kvalitu života. Snažíme se o pravdivé vztahy nejen s našimi nejbližšími. Chceme se řídit více pravdou než očekáváním okolí.
Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ (Jan 4,24)Otevřenost
Jsme otevřeni dialogu a společnému hledání duchovní pravdy. Jsme si vědomí, že jsme na cestě poznání a proměny. Nevnímáme se jako majitelé pravdy, kteří už vše ví. Vnímáme se jako ti, kteří hledají, jsme si vědomi Božího zjevení i tajemství, kterému toužíme porozumět.
Vytváříme vzájemně otevřené vztahy bez pomluv, zesměšňování nebo odsuzování. Učíme se přijímat jinakost druhých s jejich silnými i slabými stránkami. Chceme být otevřeni slyšet i konstruktivní kritiku jako impuls k posunu vpřed.
Srozumitelnost
Bůh sám se stal skrze Ježíše Krista srozumitelný, i když někdy je záměrně nesrozumitelný (Mk 4,12), proto tato hodnota musí být vyvážená ostatními zde uvedenými (např. pravdivost nebo blízkost Bohu), jinak bychom se mohli stát jen poplatní dnešní době a nepravdivý ve vztahu k předmětu naší víry. Usilujeme o to, aby dnešní společnost rozuměla slovům jako je např. církev, ježíš Kristus, hřích, pokání, spása, oběť, smrt, věčnost ... Tato slova pokládáme za klíčová pro lidský život, proto se snažíme je našemu okolí konkrétně vysvětlit a ukázat v praktickém životě.
Používáme novodobé formy a způsoby k předání starých duchovních pravd evangelia o Ježíši Kristu. Měníme formy, ale zachováváme obsah.
Společenství
Vytváříme vzájemné, otevřené a pečující společenství, které má za společné měřítko života Bibli. Učíme se navzájem povzbuzovat, dávat si přednost, snést se, odpouštět si, být k druhým laskaví, napomínat se, být si oporou. Lidi vnímáme jako cennější než výsledky, struktury, programy a akce. Vychováváme a podporujeme své nástupce.
Nesoupeříme, nepoměřujeme se, ale spolupracujeme a učíme se jeden od druhého, protože každý je něčím výjimečný.
Těžkosti života se učíme brát jako příležitost k růstu jednotlivce nebo celého společenství.
Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. (Efezským 4,32)Služba, štědrost, milosrdenství
Motivem k takovému chování je nám Bůh a jeho jednání s námi lidmi. On je štědrý, on Ježíš Kristus nám sloužil k záchraně, on byl nejdřív milosrdný k nám a proto i my chceme být milosrdní k druhým lidem. Sloužit svému okolí nemusíme, ale chceme, přináší nám to radost a naplnění života. Jsme si vědomi, že služba vyžaduje naši oběť i schopnost unést cizí nevděčnost či vlastní frustraci.
Štědrost má potenciál působit vděčnost a díkůvzdání Bohu (2K 9,9-12). Vnímáme, že k nám samotným byl a je Bůh velmi štědrý a že stejnou štědrost chce projevovat i našemu okolí skrze naše chování a jednání. Za štědrost ani milosrdenství nepokládáme to, co děláme z donucení nebo zištně pro vlastní zisk (třeba pro očištění svého svědomí skrze dobré skutky nebo finanční dary). Štědrost a milosrdenství vyrůstá z nepředstíraného zájmu a skutečné lásky k bližnímu. Nejde o program, ale proměněné srdce.
... kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé. (Marek 10,43-45)Závěrem malé ohlédnutí za články o našem poslání, sloganu a hodnotách. Od začátku našeho hledání (duben 2013) jsme k celému procesu zdůrazňovali, že jde o hledání Božího poslání, povolání pro nás jako celého společenství. Nejde o pouhé manažerské techniky spoléhající na propracovanost. Celý proces spíše odráží naši snahu a práci spolu s Božím milostivým zjevením. Je jasné, že papír snese hodně a že teprve budoucnost ukáže, zda jsme snili svůj sen nebo ten Boží.