Betánský blog
Peníze v církvi
Atmosféra milosti
Pavel vnáší atmosféru milosti. Šestkrát se v 8. a 9 kap. 2. Korintským, kde mluví o peněžní sbírce, objeví termín „charis“ – milost, dar, láska. Pavel chce naučit Korintské, že dávání je spojené s potěšením, projevem a přijetím milosti, daru, lásky. Nejen pro dobrý vnitřní pocit, že jsem něco dal a pomohl, ale z podřízení Ježíšovu evangeliu (2.Kor 9,13). Já přijal od Boha, dávám druhým, oni jsou potěšení a vděční, rozvíjí se pocit sounáležitosti (Bůh, já, ty). Není to atmosféra naznačování, manipulace, poměřování se, zakládání si jakéhokoli práva v rámci společenství na základě výše svých darů. Nevytváří se atmosféra ostudy ani pýchy, ale MILOSTI, která vzbuzuje novou, další milost! To vytvářejí ti, kdo radostně s vděčností a potěšením dávají. To je vůně, která má být cítit v církvi! To jsou tóny barev, které vidí ten, kdo se na církev podívá. To je ta chuť, kterou pocítíte, když okusíte život ve společenství církve. Štědrost s Milostí!
Čím povzbuzuje apoštol Pavel ke štědrému dávání?
- Povzbuzuje a ujišťuje o Boží péči o naše potřeby (2. Kor 9,8). Nejdříve hledám Boží království, nikoli až po té, co jsem zajištěn,… a tím se učím nebýt malověrný (Mt 6,30: Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?). Pochopíme-li trochu více, co to znamená, stanou se z nás zase trochu radostnější dárci (alespoň proto to tady Pavel připomíná). Dávám, protože ON dává mě!
- Připomíná, že se podílíme na něčem skvělém a velkém 2.Kor 9,11-12 (vzdali díky Bohu...rozhojňuje díkůvzdání Bohu). To je přece smysl lidského života – vzdát díky, chválit a oslavit Boží jméno. Já pro to můžu něco udělat! Dostal jsem odměny v práci tento měsíc - dám 1000Kč navíc, prodal jsem dobře auto - přidám další 2000Kč. Prodal jsem dům, za který jsem byl vděčný – daruji 15 000Kč. Z vděčnosti vyrůstá štědrost. Slyšel jsem o muži, ve kterém celý život rostla touha dávat na Boží dílo, začal 10% svých příjmů a nyní ve stáří touží dávat 90% příjmů. Ten asi nedává, protože musí, ale protože ho to těší. Může být součástí něčeho velkého, Božích věcí!
- Připomíná, že tím tvoříme společenství 2.Kor 9,13. I peněžními dary vytváříme společenství. Vyjadřujeme sounáležitost, společnou cestu, společný zájem a priority života. Kde chladne láska ve sboru, tam finanční dary ochabují. Prostě láska prochází peněženkou! Obyčejné zvýšení sbírek a darů má potenciál vzniku pohybu ve sboru – když hospodář oznámí – nevím čím to je, ale máme o 250 000 Kč více než loni – lidé si řeknou, to je dobré, žijeme, jsou povzbuzení ve víře. I tímto se společenství buduje!
- V otázce svých darů mám vycházet z toho, co mám ne z toho, co nemám. Dnešní úhel pohledu, ke kterému nás vedou média a společnost vychází z otázek: co můžu mít?, co mi ještě chybí?, co nemám? My ti to dáme – prodáme! To vede k tomu, že dávám, až když si myslím, že všechno mám. A vždycky je něco, co ještě nemám, nebo hrozí, že během roku ztratím. Takže jistota je, radši moc nedávat a být skeptický (uvádět negativní zkušenosti...). Běžec z pocitu vyčerpanosti nikam daleko nedoběhne, ale z víry, že to dokáže uběhne až čtyř násobek trasy.
Dávejme protože nám bylo dáno, s vědomím účasti na něčem obrovském, propojujme finance s budováním víry a společenství a vycházejme z toho, co už máme, to nám pomůže nejdříve dát na Boží království a pak ... Vše v atmosféře milosti.
Petr Dvořáček